Fatra v kostce – část druhá

Fatra v kostce – část druhá

Část druhá, období 1950 – 1964.


V druhé části vám v našem vzpomínkovém seriálu u příležitosti 85. výročí založení naší společnosti připomeneme nejdůležitější události z let 1950 – 1964. V minulém čísle jsme končili informací z roku 1950, kdy došlo k již téměř úplné transformaci z gumárenské na plastikářskou výrobu.

Provoz Fatry v tomto období neprovázely začátečnické neduhy. Jako člen Baťova koncernu měla přístup ke všem známým technickým poznatkům, byla vybavena ověřeným strojním zařízením, používala stejnou obchodní síť, převzala baťovský systém řízení a organizace práce. Po vzoru zlínských závodů měla od počátku vlastní laboratoř, konstrukci, modelárnu a všechny další složky moderního výrobního závodu. A především tým erudovaných pracovitých lidí, který dokázal získávat pro své novátorské myšlenky další. Ti utvářeli Fatru do podoby, jakou známe dnes.

Zkušenosti fatrovských gumařů byly plně využity při válcování PVC, neexistuje snad nic, co by alespoň nevyzkoušeli, a to dobré nepropracovali k ještě lepšímu. Jako příklad novátorství můžeme zmínit využití VF generátoru Radiofon zakoupeného v Anglii, který byl postupně zdokonalen a Fatra jako první v Československu začala spojovat fólie vysokofrekvenčním ohřevem. Druhou rozhodující technologií zpracování PVC se stalo vytlačování.

Vytlačování a následné vyfukování do forem je bylo pilotně použito při výrobě bílých tub na zubní pasty. Prvními výrobky z vyfukovaného PVC byly ručně lepená chrastítka a hlavičky pro loutky. Vzpomínka na ně je dochována ve filmovém archivu. Postavičky Ku-ku a Prokouk byly vytvořeny pro animovaný film Hermíny Týrlové Ukolébavka.

Začátkem padesátých let je zahájena výroba hadiček a profilů z měkčených směsí, výroba lepidel pro lepení podlahovin PVC a plastilaku ve vícebarevném provedení (fólie PVC s vysokým leskem). Výrobkový sortiment tvoří z 85 % výrobky z PVC směsí a jsou ověřovány první zásilky tuzemských emulzních typů PVC z Chemických závodu Wilhelma Piecka Nováky. Dále se sortiment rozšiřuje o výrobu splachovacích trubek, kolen, odboček a oblouků z neměkčených směsí PVC.

Závod se dále rozšiřuje. Byla zahájena výstavba teplárny (budova č. 42) a do provozu uvedena třípodlažní budova (č. 35), a také stavba závodního klubu na místě nevyužívaného a zchátralého skleníku v zámeckém parku. Ústřední rada odborů poskytla na stavbu celkem čtyři milióny korun a asi 300 zaměstnanců odpracovalo přes 2 500 hodin při odklízení trosek a pomocných stavebních pracích. Budovu projektoval doc. Ing. arch. Karel Fischer, v roce 1953 ji dostali stavbaři pod střechu a do dubna roku 1955 byla hotova. Do péče ji převzala odborová organizace ve Fatře.

V roce 1952 Fatra zapisuje do rejstříku ochranných známek jako svou slovní známku NOVOPLAST a zavádí výrobu svařovaných nafukovacích míčů. V následujícím roce je Instalována čtyřválcová jednotka Buzuluk na výrobu podlahovin. Výroba a vývoj výrobků tvarovaných z neměkčených fólií PVC (mýdelníčky, krabičky a obaly) je zastavena a předána národnímu podniku Technoplast Chropyně, který byl založen i za pomoci bývalých fatrováckých zaměstnanců v roce 1949. Novým výrobkem jsou splachovací nádrže z neměkčeného PVC a plastické mapy Fatrokart.

V roce 1955 byly zahájeny přípravné práce významné rozšíření závodu. Jejich součástí bylo vybudování inženýrských sítí a kanalizace, studní a čistírny odpadních vod. V dubnu tohoto roku byla zapsána do registru mezinárodních ochranných známek v Ženevě značka „f“ v kruhu pro značení výrobků vyrobených ve Fatře.

 V polovině padesátých let bylo zahájeno průmyslové zpracování polyetylenu. K modernizaci výroby podlahovin dochází zavedením kontinuální plastifikace na hnětiči Svit. Závod dodává na trh první bazén z dlouhé série nafukovacích vodních hraček z fólií PVC. Byl vyvinut a uveden do provozu otočný automatický lis na výrobu zátek. V širším měřítku je zavedena výroba ochranných nátěrů na bázi PVC. Meziroční růst výroby v prvním desetiletí po válce činil 15 % a obrovský byl nárůst zlepšovatelského hnutí.

Obor zpracování plastů výrazně předbíhal obor jejich výroby i výroby strojního zařízení. Fatra zápolila s omezenými možnostmi importu a s kvalitativně nevyhovujícími dodávkami začínající tuzemské výroby. Zatímco svět upravoval PVC do jemného prášku v horkovzdušných rozprašovacích sušárnách, Fatra si první dodávky z tuzemska mlela na obilních mlýnech a materiál dál technicky upravovala. Odpovídající strojní zařízení scházelo zcela. Československé strojírenství mělo světovou úroveň, na plastikářský boom však reagovalo pomalu. Konstruktéři, technologové, technici a strojaři tento deficit doháněli. Zpočátku šlo o úpravy gumárenských strojů. Pak jednoduchá jednoúčelová zařízení na zpracování fólií PVC a konečně o zařízení, která dosáhla širšího uznání.

Světovou úroveň prezentovala technologie vakuového tvarování hraček. Zkonstruován a vyroben je automatický tvarovací lis na výrobu drobných dílců z neměkčených směsí (bateriové uzávěry) a granulovací stroje na zpracování PVC a PE. Novinkami ve výrobním sortimentu jsou nízkotlaké černé trubky z odpadového PVC a transparentní fólie z neměkčených směsí.

V roce 1957 byla zahájena výroba lepicí pásky PVC Isolepa, jejíž sortiment byl v roce 1964 obohacen o pásky s šachovnicovým vzorem. Na poloautomatech vlastní výroby se izolepa vyráběla až do osmdesátých let minulého století.

V závěrečné fázi padesátých let byla instalována nová moderní čtyřválcová linka Kleinewefers (s již zažitým pojmenováním KW) s horním předsazeným válcem pro tažení fólií z měkčených směsí PVC o šířce 1 600 mm. Je zavedena výroba benzinuvzdorných hadic a zhotoven stavebnicový automat na výrobu tub. Byla vyrobena první izolační fólie s názvem Izofol. Dále byl instalován potiskovací šestibarevný stroj Dornbusch pro potisk fólií PVC hlubotiskem a zahájena výroba fólie Butaflex pro vrstvená skla.

V roce 1960 byla zavedena výroba zavlažovacích souprav z PE a vyvinuto a vyrobeno poloautomatické zařízení na ořezávání novodurových desek z PVC. Granitolu Moravský Beroun bylo předáno know-how pro výrobu spirálových hadic a umělých kůží Novoplast, národnímu podniku KOH-I-NOOR České Budějovice výroba transfúzních souprav z měkčených směsí PVC. Instalován byl první plastifikátor na výrobu granulátu PVC.

Pokračuje výstavba výrobních objektů, skladu bednárny, stolárny, podnikové vlečky, skladu surovin (budova č. 44) a garáží pro elektrovozíky. Stará pracoviště byla likvidována a nahrazována moderními provozy.

V 1. polovině šedesátých let 20. století byla zavedena výroba konfekce z plastiku Napa a výroba tlakových trubek z neměkčených směsí PVC. Byl dokončen vývoj první automatické svařovací linky na výrobu pytlů z PE, zdokonalena technologie lisování podlahoviny PVC vyřešením nekonečné textilní vložky a kompenzačního zařízení na balení. Jednalo se o podlahovinu vyráběnou v pásech a lisovanou na bubnových lisech ze tří fólií rychlostí 80 metrů za hodinu. Na zakázce míčů pro Kanadu je poprvé použita technologie potiskování sítotiskem. V dokončené hale válcovny se instaluje nová technologie – čtyřválec Comerio a dvoustupňová míchačka Henschel. Extruzní proces zaznamenává další pokrok – je zahájeno vytlačování ze směsí v práškové formě, tzv. aglomerátu.

Fatra přikročila ke zpracování tuzemských suspenzních polymerů PVC pod označením Slovinyl. Je zahájena výroba dlaždic z podlahové krytiny PVC. Jednalo se o vysoce plněnou podlahovou krytinu vyráběnou na bubnových lisech, které zaručovaly rozměrovou stálost materiálu a vysekávaly se v rozměru 25 x 25 cm.

V tomto období má Fatra přibližně 2 500 zaměstnanců a poměr mužů a žen byl vyrovnaný.