FATRA V KOSTCE – ČÁST PÁTÁ

FATRA V KOSTCE – ČÁST PÁTÁ

U příležitosti 85. výročí založení naší společnosti si v tomto pátém dílu připomeneme období historie společnosti Fatra v letech 1995 – 2009.

Následující období je spojeno s velkými vlastnickými změnami ve společnosti, poměrně významnými produktovými i procesními restrukturalizacemi, záplavami napajedelského areálu a v neposlední řadě sloučením společností Fatry a Technoplastu. A právě na úvod tohoto vzpomínání si připomeneme i historii společnosti Technoplast Chropyně. A jak vůbec Technoplast vznikl? Plastimat z Jablonce nad Nisou začal v Chropyni měnit cukrovar na závod na zpracování plastů v polovině roku 1949. Necelá stovka dělníků demontovala staré zařízení a na jeho místě instalovala nové. Navzdory všem pochybovačům se výroba rychle rozběhla a byla velmi životaschopná. Po dvou letech zde byl samostatný národní podnik Technoplast. Startovací pozice lisovaných, vstřikovaných a válcovaných výrobků byly shodné, díky koženkám měla válcovna brzy navrch. Technoplast měl na výrobu koženek český monopol a soustředil na ni vývojářské i finanční kapacity. Území Chropyně se díky prosperujícímu závodu rozšířilo o 24 hektarů, na kterých bylo postaveno během tří let sídliště s pěti stovkami bytů a veškerou občanskou vybaveností. Počet obyvatel vzrostl na pět tisíc, Chropyně byla povýšena na město.

V Technoplastu byl položen základ pro výrobu syntetických usní. Nový materiál vyvíjeli Ing. Sýkora, CSc., Ing. Karásek a Ing. Hadobáš ve výzkumném ústavu v  Gottwaldově pět let. Zkušební provoz probíhal dlouhých 55 měsíců a další dva roky trvalo, než se podařilo dosáhnout projektované kapacity. Syntetická koženka s názvem Barex. Pojmenování, které se stalo pojmem i pro ty, kdo nikdy neslyšeli o Technoplastu. Znali jej obuvníci od Anglie po Vietnam. V roce 1980 bylo vyrobeno z barexu 12 285 milionů párů obuvi. Do zastavení jeho výroby v roce 2005 opustilo brány závodu 90 milionů metrů čtverečních. Při šířce role 1 metr by se jím dala dvakrát ovinout zeměkoule a ještě by zbylo. Po roce 1989 se český obuvnický průmysl dostal do existenčních potíží, na trhu byl přebytek levné asijské koženky a Fatra stála před otázkou, zda zastaralé technologické zařízení při obtížně udržitelné pozici na trhu modernizovat. Odpověď byla jednoznačná, v roce 2005 byla výroba barexu ukončena. Objekt, původně zamýšlený pro rozvoj barexu, posloužil po roce 1990 biaxiálně orientovaným PET fóliím. Ty se vyráběly v osmdesátých letech v omezeném množství v bývalém SSSR, NDR a Polsku, větší část se dovážela ze západní Evropy. Státní úkol byl tehdy jednoznačný: nahradit drahý import, uspokojit potřebu domácích zákazníků a zbývající produkcí obohatit východoevropský trh. Investiční úvěr na celý projekt se během realizace v důsledku dvojí devalvace koruny zvýšil ze 400 milionů na 1 miliardu korun. Hlavní dodavatel zbankrotoval před dokončením a po rozpadu VÚGPT zanikl i řešitelský tým. Nezbývalo než projekt dokončit vlastními silami. Zatížen vysokým úvěrem měnil Technoplast ihned v úvodu původní koncepci, neboť se mezitím rozpadla tuzemská průmyslová výroba i celé RVHP a potenciální odběratelé zanikli. Situaci se podařilo řešit exportem, neboť světová spotřeba obalových fólií byla velká. Bylo však nezbytné linky rekonstruovat, zvýšit produktivitu i kvalitu, což si vyžádalo další finanční náklady. Po úspěšném zvládnutí rekonstrukce zaplavily světový trh fólie z východní Asie a jejich cena klesla na polovinu. I s touto konkurencí se musela výroba PET fólií vyrovnat. Dnes patří BO PET fólie mezi významné produkty Fatry, která je jejich jediným výrobcem v republice. Hlavním produkty provozovny v Chropyni jsou dnes právě vysoce kvalitní fólie a lamináty BO PET, vstřikované a tvarované výrobky, vytlačované PE desky a fólie a nově i regranulát z vratných materiálů na bázi poleolefinů.

A nyní se vrátíme zpět k detailnějšímu popisu hlavních událostí z tohoto 15-ti letého období. V roce 1995 Fatra překročila v oblasti výnosů historickou hranici dvou miliard korun. V přízemí budovy č. 25 byla instalována linka Neodon na výrobu chemicky dezénovaných rolovaných podlahovin v šíři 2m, které nikdy nedosáhly úspěšnosti svařovaných a lisovaných podlahovin LINO FATRA. V roce 2003 byla jejich výroba ukončena. Modernizuje se telefonní síť a výrazně se mění image barevným nátěrem zásobníků PVC ba budově 24, které se stávají významnou pohledovou dominantou Fatry. V následujícím roce Fatra realizuje velmi důležitou a významnou ekologickou stavbou – podzemní sklad kapalných surovin. Součástí je i bezpečná likvidace kontaminované zeminy a zbytků starých ekologických zátěží. Uložiště chemikálií je izolováno fólií vlastní výroby Ekoten a splňuje stoprocentně ekologické požadavky. Nově je vybudováno středisko informačních technologií a do nových prostor se stěhuje i podniková prodejna v Napajedlích. Je zahájen odprodej podnikových bytů. Skupina Fatra s osmi dceřinými společnostmi se stává členem Chemapol Group, a. s.

V roce 1997 ovlivnila vývoj Fatry povodeň. V pondělí 7. července se začala po silných deštích vylévat voda z Moravy. Ve čtvrtek 10. července zaplavila celý areál firmy, hladina dosahovala až do výše 150 cm a podnik byl vyřazen z provozu na dobu 14 dnů. Likvidace škod trvala několik týdnů, ztráty dosáhly téměř 160 milionů korun. V rozmezí let 1990-1997 poklesl počet zaměstnanců Fatry o více než 800 osob.  Na každý rok připadal pokles o něco více než 100 zaměstnanců.

V závěrečných letech minulého století a tisíciletí bylo investováno do výroby obalových materiálů z polyolefinů v rekonstruované části bývalé kotelny – vyfukovací linka Hosokawa Alphine a následně linka Windmőller Hőlsher. V zámku probíhá rozsáhlá rekonstrukce v souvislosti se vzdělávacím  projektem Chemapolu EDUCA, jehož realizace se nakonec neuskutečnila a rekonstrukce je zastavena před dokončením. V roce 2003 Fatra dokončuje nejnutnější práce, aby mohla být rekonstruovaná část zámku využívána. Poslední valná hromada akciové společnosti Fatra Napajedla se konala dne 29. 6. 1998. Rozhodla o zrušení akciové společnosti a zároveň o sloučení společností Fatra, Technoplast, Moravské chemické závody, FSG a Synthesia. Následně byla společnost přejmenována na Aliachem, a. s. V rámci Aliachemu měla Fatra status odštěpného závodu. Fatra dodává na trh první tenisový hrací povrch LINO FATRA – Sporting. Je dokončena certifikace podle norem ISO 9001 a systém environmentálního řízení podle norem ISO 14001 ve všech střediscích závodu. Zbouráním první halové budovy z roku 1935 je zahájen projekt paropropustných fólií. Fatra zřizuje své webové stránky. V roce 1999 vstoupil do a. s. Aliachem jako jeden z majitelů společnosti koncern Agrofert, který se v roce 2008 stal 100% akcionářem společnosti Fatra, a. s.

V roce 2002 v rámci 1. fáze restrukturalizace odštěpných závodů společnosti Aliachem, a.s. byl dokončen projekt optimalizace zpracování plastů a dne 1. 12. 2002 došlo k začlenění odštěpného závodu Technoplast do odštěpného závodu Fatra. 686 zaměstnanců zrušeného závodu zvýšilo celkový počet zaměstnanců Fatry. Po sloučení Fatry a Technoplastu vznikl ekonomicky významný subjekt v oblasti zpracování plastů. Tvoří 6,6 % z celkového podílu tržeb plastikářského průmyslu v ČR a poskytuje práci 1 827 zaměstnancům. Závod dosahuje 2,8 miliardy Kč tržeb s podílem exportu 1,1 miliardy korun. Sortiment výrobků po začlenění o. z. Technoplast do o. z. Fatra a jejich podíl na tržbách společnosti: Podlahoviny 15%, BOPET 15%, Barex+koženky 11%, Neměkčené PVC f. a tvarovaný novodur 10%, Obaloviny PE 10%, HIF 8%, Dopraní pásy 7%, Granulát+profily 6%,  strojírenský závod 1%.

Na začátku nového století byla v nově postavené hale č. 22 v Napajedlích zahájena výroba paropropustných fólií pod značkou Sontek, čímž Fatra vstupuje do nového businessu prodeje výrobků určených pro hygienu. V tomto období byla také zahájena velmi úspěšná výroba podlahoviny nového typu  THERMOFIX. Strojní zařízení dodala německá firma Schilling-Knobel, značná část byla opět dílem fatrovských konstruktérů, mechaniků, strojařů a technologů. V chropyňské provozovně byl ukončen vývoj textilních klimamembrán CLIM-STAR.

V roce 2004 byla v prodeji hydroizolačních fólií pokořena hranice 2,5 mil. m2. Dokončena sanace kontaminové zeminy v chropyňském areálu, v Napajedlích instalována spalovna exhalátů u potiskovacího stroje Colombo. Z legislativních důvodů dochází ke zrušení podnikových kont zaměstnanců pro výplatu mezd a končí provoz vlastní kuchyně. Závodní stravování je zajišťováno externím dodavatelem. Dne 16. 11. 2004 byla opětovně založena společnost Fatra, a. s. Její reálná podnikatelská činnost však začala 1. 1. 2006, tj. dnem převzetí nepeněžitého vkladu, jehož předmětem byla část podniku ALIACHEM, a. s. (nyní Synthesia, a. s.), odštěpný závod FATRA. Odštěpný závod FATRA byl zrušen ke dni 1. února 2006.

V polovině r. 2005 byl nastartována 2. fáze restrukturalizačního procesu. Jeho cílem bylo zvýšení produktivity práce, odbourání nadbytečných obslužných činností a definování rozvojových a udržovacích segmentů a částí výroby určených k prodeji. Dále byla zahájena instalace nové linky na výrobu izolačních fólií v šířce 2 m (HIF1) a zrušena výroba barexu v provozovně v Chropyni. Vyrábět novou škálu kvalitnějších třívrstvých fólií s výkonem vyšším o 40 % je cílem započaté rekonstrukce linky A na výrobu biaxiálně orientovaných polyesterových fólií v Chropyni.

V následujícím roce změny ve společnosti pokračují prodejem segmentu strojírenské výroby, odprodejem majetku v Chropyni a zahájením jednání o divestici segmentu obalových fólií. Správa areálu v Chropyni převedena na dceřinou společnost Energetika Chropyně. Do Fatry byla začleněna dceřiná společnost Fatra-HIF Staré Město, zabývající se distribucí izolačních fólií. Tímto krokem byla zahájena strategie prodeje systémů FATRAFOL v rámci ČR prostřednictvím vlastních prodejních skladů. V rámci rozvíjející se spolupráce se společností IKEA zahájena výroba vstřikovaných výrobků v Chropyni. Do roku 2020 tato výroba doznala velkého rozmachu a je rozšířena na 20 vstřikolisů. Hospodářské výsledky byly negativně ovlivněny záplavami v části závodu v Napajedlích a odstavením výroby po dobu 13 dnů. Přesto tržby poprvé překročily hranici 3 mld. Kč.

V roce 2007 byla nejvýznamnější akcí probíhajícího restrukturalizačního procesu prodej aktiv segmentu segmentu obalových fólií v Napajedlích.

V roce 2008 začal stěhováním výroby IKEA z Napajedel do Chropyně. Do připravených prostor byla nainstalována nová formátovací linka a automatická balicí linka na výrobu přířezů ochranné fólie do zásuvek (Rationell nyní Variéra). Byla modernizována válcovací linka Buzuluk v Napajedlích a hlavní pozornost se soustředila na dokončení investice do nové potiskovací linky paropropustných fólií. Byla dokončena rekultivace skládky Vlčí Doly, která si za celé období 2007-2008 vyžádala částku 16,4 milionu korun. Prodejem aktiv segmentu syntetických usní v Chropyni, zámku v Napajedlích a dalších málo využívaných aktiv byla završena plánování restrukturalizace. V závěru druhé poloviny roku byla společnost zasažena poklesem poptávky v důsledku celosvětové finanční a ekonomické krize. Zvláště výrazně se tato skutečnost projevila v segmentu výrobků PVC určených pro stavebnictví. V průběhu roku došlo ke snížení poštu zaměstnanců o 158.

Na globální finanční krizi reagovala Fatra vytvořením krizové strategie, jejímž cílem bylo udržet pozitivní cash flow. Podařilo se snížit vázanost finančních prostředků v zásobách a došlo k výrazné redukci nákladů. V důsledku poklesu zakázek a nízké efektivity byla ukončena výroba tvrdých technických fólií v Chropyni, která zároveň znamenala ukončení více než čtyřicetileté historie válcování v chropyňské části závodu. Výroba tvarovaných výrobků byla zachována.

V tomto období byla pořízena linka HIF 2, linka na zpracování technologického odpadu, technologické centrum na převíjení a balení HIF a uskutečněna dílčí modernizace válcovacích linek pro PVC fólie. Nové moderní zařízení pro výrobu hydroizolačních fólií (HIF 2) bylo umístěno do budovy č. 44 a zaplnilo prostor po předchozí výrobě dopravních pásů, zrušené v roce 2008. Současně byl zahájen prodej jezírkových fólií z druhotných surovin. Tyto fólie se na trh dodávají v podobě svařenců v různých délkách a šířkách 4 – 8 m. V průběhu roku bylo realizováno 14 z celkového počtu 55 podaných zlepšovacích návrhů. Tržby poklesly proti předcházejícímu roku asi o 25 %. Rozvoj spotřeby na zahraničních trzích se projevil mírným zvýšením vývozu.

Do dotačního vzdělávacího programu „Vzdělávejte se!“, jehož vyhlašovatelem bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí, se zapojilo 217 zaměstnanců Fatry. Dotace byly určeny zaměstnavatelům, které zasáhla ekonomická recese. Cílem bylo udržet ve stavu dočasně méně využité zaměstnance. I přesto počet těch, kteří v průběhu roku museli Fatru opustit, dosáhl čísla 166 a stav zaměstnanců na konci roku 2009 poklesl poprvé pod 1000 osob.