
6. 11. 2025
V prostředí, kde se teploty běžně pohybují hluboko pod bodem mrazu, vítr dosahuje rychlosti až 150 km/h a sluneční záření je ovlivněno ozonovou dírou, probíhá jedno z nejunikátnějších testování plastových materiálů na světě.
Po desetileté expozici ve dvou odlišných prostředích – na vědecké stanici J. G. Mendela v Antarktidě a v městském prostředí Brna – jsme v naší laboratoři pečlivě analyzovali vzorky střešní hydroizolační fólie FATRAFOL 810. Cílem analýzy bylo vyhodnotit technický stav fólií umístěných ve zcela odlišných klimatických podmínkách a na základě výsledků odhadnout další dobu provozuschopnosti fólií. Testování bylo zaměřeno na klíčové parametry dokumentující případné změny vlastností, zahrnovalo posouzení změn chemického složení, mikroskopii povrchu, měření tloušťky, kontrolu barevnosti, obsah změkčovadel a další zkoušky.
Z řady provedených testů byly na ukázku vybrány dva výsledky. První je mikroskopie povrchu porovnávaných vzorků při 480-násobném zvětšení. Ze snímků je patrné, že povrch vzorku z Antarktidy (vlevo) je skoro bez kontaminace, nejsou viditelné téměř žádné částice či znečištění, lze pozorovat pouze změnu struktury povrchu vlivem povětrnostních vlivů. Naopak u vzorku z Brna (vpravo) je vidět větší množství prachových i jiných částic a rovněž začínající růst mikroorganismů (řas, lišejníků) ve formě tenkých provazcovitých útvarů.

Druhou ukázkou z testování je mikroskopie řezu vzorků, která byla pořízena digitálním mikroskopem při 170-násobném zvětšení. Na povrchu vzorku z Antarktidy je patrné jemné narušení povrchu související především s povětrnostními vlivy v tomto extrémním prostředí. Degradace je však malá a týká se pouze velmi tenké vrstvičky na povrchu samotné vrchní vrstvy fólie. Zde je namístě ještě poznámka, ty tmavé oválné útvary na snímcích nejsou dírky, jak by se mohlo zdát, ale vlákno polyesterové výztuhy rozřezané napříč.
Oba snímky dokumentují, že fólie jsou ve velmi dobrém stavu. Ani u jednoho ze vzorků nedošlo k výraznému narušení povrchu, pozorovatelná změna povrchových vrstev je minimální hloubky.
Pokud bychom měli posoudit, které vnější faktory na materiály během expozice nejvíce negativně působí, jednalo by se v tuzemských podmínkách především o vliv četnosti srážek a vyšších teplot, a v případě Antarktidy by šlo především o vliv UV záření a ozónu. Při celkovém posouzení bylo nutné u testovaných vzorků konstatovat, že oba materiály nevykazují zásadní změny svých vlastností, které by ovlivňovaly vlastní hydroizolační funkci fólií. Na základě výsledků můžeme usuzovat, že fólie si uchovají svou provozní funkčnost po dobu dalších mnoha let.
S ohledem na tyto skvělé výsledky bylo rozhodnuto o dalším odběru vzorků až po celkových 20 letech expozice, tzn. v roce 2035.
Pro stavební firmy, architekty i konečné uživatele jde o jasný signál: pokud hledáte materiál, který vydrží i tam, kde ostatní selhávají, FATRAFOL 810 je volba, která má za sebou deset let důkazů. A to přímo z nejdrsnějšího kontinentu světa.